Naše přítomnost není jen odrazem současných okolností, ale také hlubokým otiskem minulých zážitků. Každá zkušenost, kterou jsme prožili, formuje naši psychiku – od způsobu, jak reagujeme na stres, až po to, jak navazujeme vztahy.

„Všechno je v pořádku.“ Tato čtyři slova slýcháme často – od přátel, na sociálních sítích, v knihách o osobním rozvoji. Je to mantrou moderní doby, která má podporovat sebelásku a přijetí. Ale co když tím sami sobě někdy více škodíme, než pomáháme?

Vánoce se blíží – ten kouzelný čas, kdy domovy voní cukrovím, ulice září vánočními světýlky a všichni se těší na společné chvíle s rodinou.

Když se narodí dítě, každého rodiče zajímá, jaký život na něj čeká. Bude talentované po nás? Klidné nebo živé? Může ho prostředí, které mu vytvoříme, ovlivnit natolik, že bude šťastnější, odvážnější nebo třeba odolnější?

Znáte to – sedíte nad důležitým úkolem a najednou je životně důležité přerovnat ponožky podle barvy, umýt všechna okna nebo konečně spočítat, kolik vteřin uplynulo od vašich posledních narozenin. Vítejte v kouzelném světě prokrastinace!

Terapie může být cennou investicí do duševního zdraví, ale existují situace, kdy efektivita tohoto přístupu klesá – obvykle jde o případy, kdy člověk nejde na terapii z vlastní vůle a se svými tématy.

Kouření je návyk, který si většina lidí spojuje s fyzickými riziky jako jsou problémy s plícemi, srdcem a rakovinou. Méně se ale mluví o tom, jak výrazně kouření ovlivňuje naši psychiku a celkové duševní zdraví.

V dnešní době plné rychlosti, sociálních sítí a neustálého připojení k digitálnímu světu se může zdát, že být sám je skoro rarita. A přesto můžeme vnímat, že být sám a cítit se osaměle jsou dva naprosto rozdílné stavy. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Když se ocitneme v konfliktu často jednáme nevědomě a ztrácíme tak kontrolu nad tím, kam se situace ubírá. Snadno sklouzneme buď k agresivitě, nebo k pasivitě.